Tak dlouho se kape, až se kbelík naplní

Už Gary Chapman ve své knize Pět jazyků lásky píše, že ke spokojenému životu je třeba, abychom měli naplněnou tzv. citovou nádrž lásky a radí, jak ji svým blízkým (zejména partnerovi nebo partnerce) pomoci naplnit. Méně už ale ve své knize vyzdvihuje fakt, že ve chvíli, kdy se snažíme učinit šťastného někoho jiného, se často stáváme šťastnější i my sami.

Kapka ke kapce

Tato skutečnost však zaujala autory projektu „Naplň kbelík“. Jeho zakladatelé tvrdí, že každý máme kromě neviditelné nádoby, kbelíku, také naběračku. A když uděláme pro druhého cokoli pozitivního, kouzelná naběračka přidá nejen do jejich, ale i našeho pomyslného kbelíku.

Webová stránka naplnkbelik.cz je jakási databáze dobrých skutků, které plní po kapkách náš kbelík - budují důvěru a blízkost mezi lidmi, potěší či změní den druhého k lepšímu. Zároveň funguje i jako sociální síť, kde jednotlivý „kbelíkáři“ sdílejí, plánují své skutky a motivují se ke „konání dobra“.

Dobro a věda

Že to zní příliš pateticky? Že je to tak trochu hippies? V tom případě je chvíle na trochu tvrdých vědeckých dat:

Psycholožka Cassie Mogilnerová se svými kolegy provedla sérii experimentů, které potvrdily zvláštnosti v lidském vnímání času. Když máme pocit, že nic nestíháme, paradoxně nám pomůže, když si na někoho uděláme čas a s něčím mu pomůžeme - naše vnímání času se jakoby roztáhne. V experimentu se ti, kdo trávili sobotní ráno jakoukoli činností “pro někoho”, o svůj volný čas strachovali mnohem méně než ti, kteří pracovali “pro sebe”. A takto navozené „pohodové vnímání času“ bylo dokonce na pevnějších základech a trvalejší než v situaci, kdy dostaneme skutečné volno, protože přidělenou práci mezitím udělal někdo jiný.

A co víc. Studenti, kteří posledních pět minut vyučovací hodiny psali povzbuzující dopis nemocnému dítěti, vnímali nadcházející dny mnohem lépe než ti, kteří dostali za úkol vyškrtat ze stránky textu všechna písmena ‘e’. Podle Mogilnerové máme prostě pocit, že když konáme pro druhé smysluplnou věc, využíváme svůj čas efektivněji. Více informací na stránkách psychologie.cz.

Malá statistika

Ale zpátky ke kbelíku. Během posledních dní jsem nasbírala celkem čtyři kapky:

Psaním dalšího příspěvku do blogu jsem „Zahrnula ostatní do toho, co dělám“. Alespoň na chvilku „Navštívila rodinu“. „Pochválila upřímně druhému to, co za pochvalu stojí.“ A činnostmi, které bych mohla dělat klidně „deset let a zadarmo“ - malováním, šitím, touláním se přírodou udělala radost i sobě.

Není to málo, ale ani moc. Doufám, že další kapky brzy přibudou. Jako třeba právě teď – posílám odkaz na stránky naplnkbelik.cz svým známým i neznámým.

---

Použitý obrázek: Gary Chum, 2005, Flickr.com. Licence CC BY-NC