Má to svá kouzla odkládat si staré papíry, jejichž minimálně ještě jedna strana volá po popsání, po pokreslení. První kouzlo je v tom, že z peněženky nezmizí drobné, které by se utratily za nový blok. Druhé kouzlo je příjemný pocit z toho, že kvůli naší potřebě zkoušet nanečisto, poznamenávat si nápady dříve než ho zapomeneme, nemusel být pokácen jediný strom navíc.
A hlavně, když se ta sbírka použitých nepoužitých papírů probírá zpětně, mohou se v ní najít úplné poklady. Právě to se stalo nedávno mně. Našla jsem útržek se slohem, který psala moje sestra před sedmi osmi lety. Shodou okolností to byla moje charakteristika.
Je to jako archeologický nález střepu. Nikdo už nedohledá začátek ani konec, mnoho toho prozrazuje, ale zároveň zůstává i mnoho tajemství.
Já se tak dozvěděla, že jsem stále stejná. Snad. Ale, co ségra myslela, že dokážu, když mám dobrou náladu, zůstane už asi navždy záhadou.
Žádné komentáře:
Okomentovat