A nyní trochu (francouzské) hudby

Nedávno vyšel na Novinkách. cz článek o tom "co činí z Francouzek nenapodobitelné femmes fatales". Podle Američanky Debry Ollivierové stojí za jejich přitažlivostí svéhlavost, přístup k životu a svádění.

Podle mě je za tím ještě minimálně jedna věc. A to smysl pro humor a sebeironii.

Jako důkaz pro své tvrzení uvádím klipy dvou francouzských zpěvaček, které jsem našla při svých toulkách na youtube.

První z nich je písnička uznávané zpěvačky Anaïs Croze J'sais pas vtipně popisující situaci, kdy při rozhovoru s kamarádkou a přemýšlení o mužích my ženy nevidíme ani neslyšíme.



Druhou písničku má na svědomí Olivia Ruiz. Jmenuje se La femme chocolat a jak u název napovídá je o neodolatelné chuti na sladké a následných nevyhnutelných proměnách ženského těla.

Ze šuplíku: Taška knoflíkomaniačka

Stará taška ze starého prostěradla obarveného na žluto se spoustou náhradních knoflíků našitých do symbolu jin - jang. Do školy, na nákupy, do knihovny - už toho má hodně za sebou. Odnesla to(ho) hodně, objevují se první díry a dírky. Zaslouží si jít do taškovské penze - nosit pouze klubíčka vlny.

Na cestě

Protože prázdniny voní dálkami...

(Akryl na bavlněném plátně 24x30 cm)

Malá pikniková deka

Je to malé, barevné, hravé a vezmu to v sobotu do parku. Co je to?

Má první pikniková deka! Nebo spíš dečka. Má jen 70x110 cm.

Látky nebylo příliš, ale na první pokus s vatelínem tak akorát. Zatímco spodní vrstva je z hrubé tkaniny a o vnitřním vatelínu už byla řeč, vrchní strana je patchwork v pravém slova smyslu - zužitkování posledních kousků různobarevných látek.

Vyrobím-li k ní ještě hrací kostku, mohou si na ní zahrát jeden nebo dva malí hráči i twister.

Deka svinutá

Deka rozvíjející se

Deka v celé své kráse

Deka v detailu

Dekové lebedění

Má první veřejná děkovačka

Mému blogu jsou sotva dva měsíce. Je tedy vlastně ještě ve zkušební době a přátelé o něm zatím spíše jen tuší než vědí, a už se mu dostalo cti pyšnit se oceněním "Liebster blog". Je to krásná zpětná vazba od blogerky Crochetky.

Děkuji.

Toto je má vůbec první veřejná děkovačka. Snažím se vybavit desítky podobných děkovacích proslovů viděných v televizi - od těch klasických přes ty vtipné až po ty opravdu svérázné. Jenže tenhle je úplně jiný - můj osobní.

Děkuji nejen Crochetce, ale i všem ostatním, kteří se na mé stránky rádi vrací, povzbuzují mne v další práci a dokáží přimhouřit oči nad případnými chybami. Dostat ocenění je veliká radost, ale zároveň i velká zodpovědnost - tvořit, plánovat, fotit, psát blog tak, aby čtenáře i nadále těšil a třeba v něm nacházeli i inspiraci pro sebe. Je to výzva a já se pro to pokusím udělat vše, co bude v mých silách.



K ocenění Liebster blog patří ještě ještě další milá povinnost - totiž poslat "štafetu" dál. I já tedy vybírám ze svých oblíbených blogů:

Šijte moderně a eko s inspirací nejen pro přešívání nenošeného a nepadnoucího oblečení. Doufám, že už brzy budu mít příležitost něco podobného vyzkoušet.
Patchwork - Marie Králová, sem se chodím kochat úžasnými patchworkovými vzory.
Dědečkova zahrada o jedné kouzelné staré zahradě. Můj pravidelný útěk z ruchu velkoměsta na venkov. Alespoň virtuální.
ba_bum se spoustou pěkného "recy oblečení" pro děti.
Lenka a její šití a vyšívání, člověk, jejíž milá slova a nápady mne vždy potěší.

Pravidla ocenění:
Poděkování pro toho, kdo ti toto ocenění poslal s odkazem na jeho stránky a vybrat 5 dalších blogů, které ale nesmí mít víc než 200 členů. Všem nominovaným zanech na jejich blogu vzkaz, ať vědí o ocenění a toto ocenění umísti na svém blogu.

---

Použitý obrázek: Adi Respati 2008, Flickr.com. Licence: CC BY